Hodnocení výsledků vzdělávání žáka školy

Příloha č. 1 Školního řádu (rozhodnutí ředitele školy č. 340/2020-VI.)

(Klasifikační řád)

Článek 1

I.          ZÁSADY hodnocení výsledků vzdělávání žáka

Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení, je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné.

  1. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka učitelem je vyjádřeno klasifikací – stupněm hodnocení v rozsahu známek 1 až 5.
  2. Na konci druhého pololetí školního roku se vydá žákovi vysvědčení o hodnocení jeho výsledků vzdělávání. Za první pololetí se žákovi vydá místo originálu vysvědčení výpis z vysvědčení.
  3. Škola převede klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na jinou školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy, zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům.
  4. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených vzdělávacím programem školy, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.
  5. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení z učiva za celé první pololetí bylo provedeno nejpozději do ukončení druhého pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
  6. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Žák, který nebyl hodnocen vůbec, vykoná zkoušku z učiva za obě pololetí do konce měsíce září nového školního roku. Do doby tohoto hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu potom je celkově hodnocen na vysvědčení jako „neprospěl“.
  7. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl z jednoho nebo dvou povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.
  8. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, je celkově na vysvědčení hodnocen jako „neprospěl“. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.
  9. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, požádá krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.
  10. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle odstavce 9 na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
  11. Při hodnocení a klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

Zásady pedagogického taktu při hodnocení jsou zejména:

  • žák se neklasifikuje ihned po návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,
  • žák nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací,
  • účelem prověřování – zkoušení žáka není nacházet mezery v jeho vědomostech a dovednostech, ale hodnotit zejména to, co umí,
  • učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě nebo skupině se neukládá,
  • před prověřováním znalostí dostane žák dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva,
  • prověřování znalostí žáka se provádí až po dostatečném procvičení učiva.
  1. Klasifikační stupeň – známku určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Zkoušení žáka je prováděno výhradně před kolektivem třídy nebo skupiny, žáka nelze přezkušovat individuálně po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.
  2. V předmětu, který vyučuje souběžně více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
  3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 10 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zákonným zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky klasické a souběžně elektronické.
  4. Učitel vede soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní, písemné a praktické zkoušení).
  5. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných prací nebo výrobků, vyučující tyto práce uschovávají po dobu školního roku včetně hlavních prázdnin. V případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce jsou uloženy ve škole a na požádání jsou k dispozici žákům a zákonným zástupcům.
  6. Třídní učitelé (případně či výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující učitele s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo speciální pedagog či výchovného poradce) na pedagogické radě.
  7. Hodnocení výsledků vzdělávání se v podrobnostech dále řídí klasifikačním řádem a příslušnou platnou právní úpravou.

II.         Průběžné hodnocení:

  1. Průběžné hodnocení je vyjádřeno stupněm hodnocení – známkami 1 až 5 z písemného a ústního zkoušení, známkami za výkon práce nebo zhotovení výrobku v odborném výcviku učitelem vyučujícím příslušný předmět v průběhu klasifikačního období školního roku – prvního a druhého pololetí školního roku.
  2. Zameškal-li žák během klasifikačního období, tj. pololetí, více než 40 % hodin z určitého předmětu a nemohl být hodnocen ze základního učiva za celé klasifikační období, bude z tohoto předmětu hodnocen po složení komisionální zkoušky v den určený ředitelem školy. V odůvodněných případech může být po projednání v pedagogické radě žák na konci pololetí nehodnocen i v případě, že výše uvedené procento účasti na vyučování splnil.
  3. V případě, že absence je důsledkem řádně doloženého vážného onemocnění žáka, může zákonný zástupce žáka resp. zletilý žák požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení ještě před koncem příslušného pololetí. Tato možnost se nevztahuje na žáky uvolněné z vyučování na žádost zákonných zástupců nebo vlastní žádost zletilých žáků z jiných než lékařsky doložených vážných zdravotních důvodů.
  4. Žák nemá nárok na individuální dohodu termínů zkoušení, testů a písemných prací v případě uvolnění z vyučování v délce trvání jeden až pět dní.

III.        Frekvence zkoušení 

  1. Žák školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení.
  2. Písemné práce a další druhy zkoušek učitel rozloží rovnoměrně na celé klasifikační období.
  3. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující učitel žáky dostatečně dlouhou dobu, minimálně jeden týden, předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

IV.       Podklady pro klasifikaci ŽÁKA UČITELEM

  • soustavné diagnostické pozorování žáka,
  • soustavné sledování výkonů žáka a jeho připravenost na vyučování,
  • různé druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové),
  • kontrolní písemné práce a praktické zkoušky předepsané učebními osnovami,
  • analýza různých činností žáka, účast žáka na odborných a jiných soutěžích,
  • konzultace s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky,
  • rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

Článek 2

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka v teoretickém a odborném vyučování

I.          PŘEDMĚT HODNOCENÍ

  1. Při hodnocení žáka jsou výsledky vzdělávání žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným ve školním vzdělávacím programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům.
  2. Klasifikace zahrnuje také ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání.
  3. Chování nebo absence žáka ve vyučování neovlivňuje klasifikaci výsledků vzdělávání žáka ve vyučovacích předmětech.

II.         Klasifikace výsledků Vzdělávání V teoretickém vyučování

  1. Hodnotí se v souladu s požadavky učebních osnov:
  • ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,
  • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
  • kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
  • aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
  • přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,
  • kvalita výsledků činností,
  • osvojení účinných metod samostatného studia,
  • v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a péče o vlastní zdraví; žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
  1. Kritéria stupňů prospěchu

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Má výrazně aktivní zájem o brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svoji tělesnou zdatnost a brannost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti.

Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Rozvíjí si v požadované míře brannost a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Nemá dostatečný aktivní zájem o brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svoji tělesnou zdatnost a brannost.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svoji brannost a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

Neprojevuje zájem a nevyvíjí úsilí rozvíjet svoji brannost a tělesnou zdatnost

III.        Klasifikace výsledků vzdělávání v odborném vyučování

  1. Při klasifikaci učitelem nebo instruktorem v předmětu odborný výcvik se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
  • osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
  • využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
  • aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,
  • kvalita výsledků činností,
  • organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,
  • dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,
  • hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,
  • obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
  1. Kritéria stupňů prospěchu

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Zařízení, pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti.

V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

IV.       ZÁSADY HODNOCENÍ

  1. Průběžné hodnocení

je vyjádřeno stupněm hodnocení – známkami 1 až 5 z písemného a ústního zkoušení, známkami za výkon práce nebo zhotovení výrobku v odborném výcviku učitelem nebo instruktorem vyučujícím příslušný předmět v průběhu příslušného klasifikačního období školního roku.

  1. Frekvence zkoušení   

Žák musí být během klasifikačního období ve všech předmětech hodnocen vyučujícím odborný výcvik nejméně dvěma známkami. V tomto případě z toho je nejméně jedna známka z ústního zkoušení a jedna známka z písemného zkoušení (celkového nebo dílčího). Jedna ze známek musí zahrnovat souhrnnou znalost základního učiva za příslušné pololetí klasifikačního období.

  1. Samostatné domácí úkoly a práce

Úkoly a práce, které nesplňují zadání nebo nejsou dílem příslušného žáka nebo nejsou odevzdány v určeném termínu, se klasifikují stupněm nedostatečný.

  1. Ročníkové práce

Ročníkové práce, které nesplňují zadání nebo nejsou dílem příslušného žáka nebo nejsou odevzdány v určeném termínu, se klasifikují stupněm nedostatečný.

V.        Výsledné hodnocení za příslušné klasifikační období na vysvědčení

  1. Výsledné hodnocení na vysvědčení

Výsledné hodnocení v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených vzdělávacím programem školy není průměrem známek za příslušné klasifikační období, ale zahrnuje všechny oblasti, které jsou předmětem hodnocení.

  1. Hodnocení jednotlivého předmětu stupněm prospěchu:

a) 1 – výborný,

b) 2 – chvalitebný,

c) 3 – dobrý,

d) 4 – dostatečný,

e) 5 – nedostatečný.

  1. Celkové hodnocení žáka na vysvědčení:

a) „prospěl(a) s vyznamenáním“

Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.

b) „prospěl(a)“

Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný.

c) „neprospěl(a)“

Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný.

d) „nehodnocen(a)“

Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.

  1. Výsledné hodnocení bude žákům resp. zákonným zástupcům sděleno až po klasifikační pedagogické radě na konci pololetí, dřívější uzavírání klasifikace není ani na žádost zákonného zástupce resp. zletilého žáka možné.

VI.       Termíny vydávání vysvědčení

  1. V posledním vyučovacím dnu období školního vyučování se předává žákům vysvědčení; po ukončení prvního pololetí škola vydá místo vysvědčení výpis z vysvědčení.
  2. V závěrečném ročníku středního vzdělávání se předává žákům vysvědčení v posledním vyučovacím dnu posledního týdne před zahájením ústních zkoušek maturitní zkoušky nebo závěrečné zkoušky nebo absolutoria.
  3. Pokud se v souladu s rámcovým vzdělávacím programem daného oboru vzdělání koná odborná nebo sportovní příprava v období hlavních prázdnin, končí vyučování ve druhém pololetí před termínem. V takovém případě se žákům vysvědčení předává neprodleně po doložení splnění odborné nebo sportovní přípravy v předepsaném rozsahu.
  4. Na vysvědčení nebo výučním listu nelze provádět opravy zápisu. Škola vydá stejnopisy a opisy vysvědčení, výučních listů na základě žádosti žáka; za vystavení tohoto stejnopisu či opisu je stanovena úhrada vynaložených nákladů ve výši 100 Kč.

VII.      Ukončování středního vzdělávání

  1. Dokladem o dosažení středního vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce.
  2. Dokladem o dosažení středního vzdělání s výučním listem je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.
  3. Dokladem o dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce.
  4. Vysvědčení o závěrečné zkoušce a vysvědčení o maturitní zkoušce jsou opatřena doložkou o získání příslušného stupně vzdělání.

VIII.     Komisionální zkouška

Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

  1. Koná-li opravné zkoušky (§ 69 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb. v platném znění),
  2. Požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení (§ 69 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb. v platném znění).
  3. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení vzdělávání žáka. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu.
  4. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.
  5. V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou.
  6. Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.
  7. Předmětem hodnocení je dle článku 2, odst. I, body 1, 2, 3, 5 a 6. Hodnocení se vyjádří klasifikačními stupni – známkou dle bodu III.

IX. způsob hodnocení žáka se specifickými vzdělávacími potřebami a způsob hodnocení dle IVP

Hodnocení a klasifikace žáka

  1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti závěru šetření PPP nebo SPC a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka se postupuje dle článku 2.
  2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků je třeba zvýraznit motivační složku hodnocení, hodnotit jevy, které žák zvládl. Při průběžném hodnocení se využívá různých pomocných forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
  3. Vhodným způsobem se sděluje ostatním žákům ve třídě nebo skupině důvod individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
  4. Bude záležet na důvodech vydávání IVP.

Článek 3

HODNOCENÍ CHOVÁNÍ ŽÁKA V TEORETICKÉM A ODBORNÉM VYUČOVÁNÍ

Předmět hodnocení

Hodnocení chování žáka vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných ve školním řádu, projevů žáka ve škole a na akcích pořádaných školou. Každé výchovné opatření je vedeno snahou pomoci při hledání cesty životem a mělo by být pro žáka zkušeností i poučením. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

I.   KLASIFIKAČNÍ STUPNĚ CHOVÁNÍ

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování:

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.

Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. K nápravě případných méně závažných přestupků postačuje důtka třídního učitele, učitele odborného výcviku nebo ředitele školy

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo řádu školy obecně platných norem (neomluvené absence, projevy hrubosti, podvod, nedodržování bezpečnostních zásad, požívání alkoholu v prostorách školy nebo před vyučováním apod.)

Opakovaně se dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele nebo učitele odborného výcviku dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy.

Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Žák má neomluvenou absenci do 25 hodin za klasifikační období, tj. za pololetí.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování.

Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.

Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění vůči obecně platným normám, že se tak dostal do rozporu s výchovně vzdělávací funkcí školy (dlouhodobé nebo opakované neomluvené absence, opilství nebo opakované požívání alkoholu nebo užití drog ve škole či před vyučováním, závažný podvod nebo opakované menší podvody krádež na pracovišti, šikana, fyzické napadení osoby s následkem apod.) a je tak jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

Žák má neomluvenou absenci ve vyučování více než 25 hodin za klasifikační období.

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě s ostatními učiteli.

Článek 4

Výchovná opatření v teoretickém a odborném vyučování

I.          Pochvaly

  1. Pochvala třídního učitele nebo učitele odborného výcviku za celkovou aktivitu ve vyučování nebo na akcích a činnostech organizovaných školou, zodpovědné vykonávání služby, pomoc škole apod.;
  2. Pochvala ředitele školy za reprezentaci školy na veřejnosti, umístění v soutěžích, humanitární a veřejně prospěšnou činnost apod.

II.         Kázeňská opatření k posílení kázně žákA

  1. Napomenutí třídního učitele nebo učitele odborného výcviku za vyrušování v hodinách vyučování a odborného výcviku, pozdní příchod, pozdní omluvení absence, nedovolený odchod ze školy, neplnění povinností služby, neuposlechnutí pokynu pedagoga;
  2. Důtka třídního učitele nebo učitele odborného výcviku za opakované vyrušování v hodinách teoretického vyučování a odborného výcviku, opakované pozdní příchody, opakované pozdní omlouvání absence, nedovolený odchody ze školy, neplnění povinností služby, neuposlechnutí pokynu pedagoga;
  3. Důtka ředitele školy za další opakované přestupky po udělení důtky třídního učitele nebo učitele OV, 15 a více neomluvených hodin, poškozování majetku školy nebo majetku fyzické osoby, slovní urážku pracovníka školy nebo žáka, fyzické napadení spolužáka, neoznámení činu, který by mohl být kvalifikován jako trestný;
  4. Podmíněné vyloučení ze školy za:
  • hrubý úmyslný fyzický útok nebo opakované hrubé slovní útoky žáka vůči spolužákům a jiným osobám,
  • vandalismus, šikanování, krádež, neomluvenou absence vyšší než 25 hodin, šíření poplašné zprávy,
  • požití návykových látek (alkohol, drogy) s prokázaným vlivem v době teoretického nebo odborného vyučování.
  1. Vyloučení ze školy za:
  • další neomluvenou absenci nebo hrubé porušení školního řádu po podmíněném vyloučení,
  • zvláště hrubý úmyslný fyzický útok s následkem léčení nebo hospitalizace nebo opakované hrubé urážlivé slovní útoky žáka vůči spolužákům, a jiným osobám snižující lidskou důstojnost,
  • tak zaviněné závažné porušení školního řádu nebo obecně platných právních norem chování, že se žák dostal do rozporu se zákonem, s výchovně vzdělávací funkcí školy a jejím dobrým jménem.

III.        Postup při hodnocení

  1. Při hodnocení drobnějších přestupků se bude kázeňský postih zvyšovat od napomenutí, důtek po podmíněné vyloučení až vyloučení ze školy.
  2. Za závažný přestupek bude žák ihned hodnocen sníženou známkou z chování nebo podmíněně vyloučen (příp. vyloučen) bez uložení nižších stupňů kázeňských opatření.
  3. Důtka ředitele školy, podmíněné vyloučení nebo vyloučení ze školy bude posuzováno projednáním ve výchovné komisi školy za účasti zletilého žáka nebo nezletilého žáka a jeho zákonného zástupce. O průběhu jednání a jeho výsledku se vyhotoví zápis s návrhem na opatření a tento se předloží řediteli školy ke konečnému rozhodnutí.

V Olomouci 31. 8. 2020

Ing. Aleš Jurečka

ředitel školy

Partneři školy